je typickým zástupcem čeledi nosatcovití. Další dva druhy tohoto rodu, S. oryzae (pilous rýžový) a S. zeamais (pilous kukuřičný), jsou také běžnými škůdci skladovaných obilovin.
Pilous černý se vyskytuje v obilovinách, kukuřici a zrní jak v larválním stádiu, tak v dospělosti. Samička klade vajíčka do každého zrna zvlášť, otvor poté zavíčkuje (400-600 vajíček za roční cyklus). Vývoj se urychluje teplotou kolem 24°C. Larva se živí vydlabáním zrna uvnitř, zakuklí se a výletovým otvorem opouští zrno plné výkalů. Ty mají sklon k fermentaci a tímto procesem zvyšují teplotu a vlhkost prostředí. V napadených skladech potom poškozené zásoby také plesniví.
Skladištní škůdce Pilous černý je významný škůdce obilných sýpek. Pochází z druhů přivezených z teplých krajů, ale v konstantních teplotách skladových hal se mu daří velice dobře i u nás.
Netoxickou pasivní desinsekcí může být teplota 60°C na minimálně hodinu nebo naopak velký mráz a skladování v suchém prostředí. Vývoj brouka je přerušen při teplotě pod 18°C.
V prázdných skladech vydrží Pilous i 3 měsíce hladovět a neublíží mu ani 10 hodin pod vodou.
K likvidaci pilouse černého se používá plynování nebo fumigace.
Prohlédněte si níže i další možné skladištní škůdce.
Více o technikách likvidace se dočtete na stránkách Desinsekce.