Tato dřevokazná houba má typickou hnědou až čokoládově hnědou barvu. Její okraje jsou čistě bílé, vatovitého povrchu.
Při vhodných podmínkách staví rozlité, nepravidelně červenohnědé plodnice s bílými okraji, jež mohou dosahovat mnoha metrů čtverečních.
Plodnice produkuje 6000 výtrusů z cm2 za minutu - v době zralosti.
Vyrůstá a rozmnožuje se především ve sklepích, v přízemí, pod podlahou, na záklopech a stropních trámech, ale i na krovech (avšak podstatně méně, protože nesnáší prudké střídání teplot). Daří se jí tam, kde dlouhodobě zatéká a jsou zde i další vhodné podmínky pro její rozvoj (malý nebo žádný pohyb vzduchu, přítmí, teplota nepřesahující 30C).
Živiny získává rozkladem dřeva.
Způsobuje hnilobu dřeva, kterou rozpoznáme především změnou barvy, struktury, váhy a pevnosti dřevěných prvků. Působí škody především na starém zabudovaném dřevě jehličnanů. Jako jediná dřevokazná houba napadá kromě vlhkého dřeva také suché dřevo (na hranici 20% vlhkosti). Pro škody způsobené dřevomorkou se proto také vžilo pojmenování "suchá" hniloba. Na vláhu vydrží v omezených podmínkách čekat i několik let, aby se potom opět rozrůstala.
Vodu ve dřevě dřevomorka potřebuje na hranici 19-20% vlhkosti. Sama pak při rozmnožování produkuje vlhkost. Ke dřevu si ji mnohdy přivádí speciálními "provazci" (rizomorfami), často ze vzdálenosti mnoha metrů. Rizomorfy prorůstají podél elektrického a vodovodního vedení, řídkým betonem, zdí pod omítkami a rychle se šíří po dřevěných konstrukcích celého domu.
Je nejnebezpečnější škůdce na zabudovaném dřevě pod střechou a bojovat proti ní je velice obtížné. Před zásahem je nutné realizovat důkladný průzkum a určení rozsahu akce. Napadéné dřevo a zdivo se musí celé odstranit. Doporučujeme poté stavební úpravu budovy ve prospěch odstranění vlhkosti v prostoru.
Výtrusovnice této houby jsou okrově hnědé, někdy okrově zelené, se žluto bíou přírůstovou zónou po okraji. Povlak plodnice se ve stáří, když vyzrají výtrusy, zbarví olivově až kávově.
Koniofora sklepní se těžko identifikuje, protože má málo povrchového mycelia a plodnice vytváří jen zřídka. Pokud ano, jsou přisedlé těsně na dřevo, jen asi 1mm silné, tuhé, z povrchu bradavičnaté. Povlak plodnice bývá do průměru 10 až 50 cm. Vytváří rovněž vláknité provazce - rhizomorfy jako dřevomorka. Nikdy však netvoří tlustostěnné hyfy jako dřevomorka.
Rozmnožování výtrusem. Ve stáří, když vyzrají výtrusy se jejich povrch zabarví olivově až kávově.
Je odolnější proti povětrnostním vlivům, proto se vyskytuje na celém území ČR, lze ji najít v létě i na podzim, v lesích i ve stavbách, kde rozkládá dřevo jehličnanů a listnáčů. Napadá především dřevo, které je v kontaktu s mokrými zdmi, mokrou zemí, s vodní párou aj. Napadá stavební dřevo, které je v kontaktu se zemí. Velice rychle se šíří tam, kde má vhodné podmínky, tj. vysokou vlhkost dřeva nad 40% a teplotu mezi 4 a 40 C. Při snížení vlhkosti houba odumírá, její vývoj se zastaví.
Živiny z rozkládaného dřeva, viz. vhodné životní podmínky pro konioforu.
Zbavuje dřevo celulózy. Vytváří typickou hnědou hnilobu dřeva, které postupně rozpadá menšími kostkami než u dřevomorky až na dřevní prach. Infekce se šíří z povrchu dřeva dovnitř.
Vytváří podmínky pro rozvoj dřevomorky a plodnice bývají často vzájemně prorostlé.
Před zásahem je nutné realizovat důkladný průzkum a určení rozsahu akce.